KKpervitin

NÁZEV

metamfetamin, pervitin, piko, péčko, peří, psaníčko, psáňo, smážo, smah, ice

 OBECNĚ

je to tradiční česká syntetická droga vyráběná z efedrinu. Není však českým vynálezem. Poprvé byla syntetizována v Japonsku koncem 19. století. Na Západ se dostala zhruba v roce 1930. Za druhé světové války používali pervitin japonští piloti kamikadze a němečtí parašutisté. Čeští toxikomané aplikovali jeho výrobu na podmínky domácích laboratoří. A i ještě dosud nasycují český trh převážně domácí "vařiči". V 70. letech vyráběla pervitin poměrně malá skupina lidí, kteří jej vyrábět uměli. Výroba není příliš složitá, ale na druhé straně ani ne tak jednoduchá, aby jej podle "zaručeného" receptu mohl vyrobit ("uvařit") každý. Zaručené recepty a zdánlivá jednoduchost výroby včetně vidiny značného finančního zisku zlákalo řadu lidí. Výsledkem je, že se na trhu často prodává nečistý produkt nebo spíše meziprodukt, který není pervitinem. Pozná se většinou podle zbarvení do žluta nebo fialova. Pervitin je vyráběn v nelegálních laboratořích z efedrinu. Ten se k výrobě získává vesměs isolací z léčiv, které tuto látku obsahují (nejčastěji Solutan), nebo přímo nezákonnou cestou z výroby. Velmi účinnou formou metamfetaminu je jeho levotočivá forma (d-metamfetaminhydrochlorid), která je podle svého vzhledu (tříštivé lesklé krystalky) nazývána ICE (led).

 DÁVKOVÁNÍ

dávka bývá 100mg, ale je to hodně individuální (100mg bývá minimum) a často se bere napůl nadvakrát s rozestupem asi jedné hodiny.

 DOBA PŮSOBENÍ

záleží na množství. Obyčejně 3 až 12 hodin.

 APLIKACE

• inhalování (při zahřívání vydává výpary, které se vdechují)

• šňupání (kryslaly se rozmělní na jemný prach, který se šňupe podobně jako šňupací tabák)

• injekční aplikace (krystaly se rozpustí ve vodě a roztok se vpichuje do žíly)

česká tradice byla vpichování si pervitinu rovnou do žíly již při prvním užití. V současné době se přechází na západní model, tj. ti, kteří s drogou začínají, volí bezpečnější aplikace. Ovšem pokud od experimentů včas neodstoupí, nitrožilní aplikaci se těžko vyhnou. Stoupající spotřeba drogy a tím i větší finanční zátěž nutí jedince k úspornějšímu užívání, a tím je vpichování.

 ÚČINKY

• pocit zvýšené fyzické i psychické výkonnosti

• vyšší dávky vyvolávají potřebu překotné činnosti, neklid až úzkost, nespavost, náladovost, hádavost

• po odeznění účinku (dojezd) se projevuje skleslost, deprese, strach, únava až vyčerpání, ospalost (dlouhý spánek až 24 hodin bez probuzení)

• viditelné příznaky jsou rozšířené zornice, zrychlený tep, vzrušení, neklid, třes, pocení, bledost, hubnutí

• objevuje se pocit obrovské fyzické a mentální síly, zvýšená bdělost, snížení či odstranění pocitu únavy a chuti k jídlu, celkové zrychlení psychiky, zostřené vnímání tónů, barev. Je narušeno vnímání (iluze, halucinace). Člověk je velmi hovorný, zvládá náročnou duševní práci (alespoň subjektivně). Rozpadá se denní režim, protože není potřeba spánku.

• při chronickém zneužívání se objevuje neklid, halucinace, psychóza. Při předávkování je pociťována těžká bolest v hrudníku a dochází k bezvědomí na 1 až 2 hodiny.

Následujíc popis jsem našla na internetu (http://sweb.cz/xsecrets/drugs.htm) a připadá mi to dost zajímavý – viditelně to psal někdo, kdo má s pikem už svoji zkušenost...

každý si říká, že to jen zkusí a nemůže se mu nic stát. Pravda je, že pokud se mu rovnou při tom prvním vyzkoušení nepodaří zažít peklo, pak to jistě dříve nebo později zkusí znovu a do psychické závislosti se dostane. Stane se to opravdu skoro každému, nezvládne to nikdo. Potom přichází vždy období, kdy člověk "frčí". V praxi to vypadá tak, že si piko dává nejprve občas při různých vhodných příležitostech. Sám sobě přitom tvrdí, že má všechno pod kontrolou. Snaží se to obvykle tvrdit i svým známým, kteří jsou do situace zasvěceni. Pokud tito známí sami v piku nefrčí, pak mu samozřejmě nevěří a obvykle se mu snaží vysvětlit, že to s ním jde z kopce. Dotyčný ovšem má důvěru sám v sebe a nedá si poradit, protože podle něj je vše pod kontrolou. Dříve nebo později dochází k odcizení od bývalých přátel a člověk si nachází přátele nové. Ti jsou v piku stejně angažováni a tak mají hodně společných zájmů. Na první pohled se může zdát (a to někdy i velmi dlouhou dobu), že noví známí jsou lepší než ti staří. Jsou cool , upřímní, žijí naplno a nebojí se života si užívat. Po nějaké době však pravda stejně vyjde na povrch. Přichází zjištění, že nové přátele vlastně vůbec nezajímá jiný člověk, ale jenom právě piko. K takovému poznání dochází nejčastěji ve chvílích, kdy není dost drogy pro všechny a nejlepší přítel vysmahne všechno. Potom je moc dobré mít možnost vrátit se ke starým známým, kteří si sice budou nějakou dobu dělat legraci, ale nakonec se ukážou jako opravdoví přátelé. Ani pak ale není vyhráno, piko je droga zákeřná a tak je nutné se s ní naučit žít.

proč je to tak je
ono to vlastně ani tak složité není. Když si člověk vezme piko poprvé, překračuje tím vlastně nějakou pomyslnou hranici všednosti. Všichni víme, že piko je nelegální droga narozdíl od alkoholu. S první lajnou se tak člověk dostává na druhou stranu, tam, kam se nesmí. A když už jsme někde, kde být nesmíme, tak už je vcelku jedno, co tam děláme a nemusí se to právě slučovat s normálním chováním. Když se to ještě umocní účinkem pika jako speedu, tak je o zážitky postaráno. Ať už se stane cokoli, prakticky vždycky je to něco, co není možné zažít v obyčejném životě. Potom vypadá obyčejný život plný mantinelů a pravidel dost nudně. Staré záliby působí jako pouhý způsob zabíjení času. A je tady hned chuť dát si další čáru a vyskočit ze všednosti do života rozjetého na plný plyn. Časem pak začne být normální život úplně nudný a ten kdysi pořádně rozjetý život se stává docela obyčejný. Člověk si prostě na tu rychlost zvykne. Rychleji než na piku to nejde, takže jsou jen dvě možnosti. Jedna je s tím úplně seknout a vr átit se do normálu, druhá vede do pekla přes heroin. Návrat zpátky není nijak zvlášť těžký, pokud existují staří přátelé, je to jednodušší. Tohle popsané období života trvá různě, od jednoho do tří let (ale i více, ale i méně). Já osobně si toho z té doby moc nepamatuji.

co piko dává
to je dost jednoduché. Hromadu zážitků, které by jinak nebylo možné zažít. Někdy i hodně nových známých, většinou dost zajímavých lidí. Změnu pohledu na všechno a s tím související přehodnocení žebříčku hodnot. Toto jsou nezanedbatelné věci.

co za to
toho je dost. Především ztráta někdejší naivity; jinak řečeno, už nikdy to potom nebude takové jako to bývalo. Ani když všechno po čase dobře dopadne a vrátí se do normálních kolejí, jako před tím už to nebude. Je tady současně velké riziko, že to dobře nedopadne.

co neumí
hodně lidí si poprvé od pika slibuje víc. Ono těch informací oficiálně moc není a kamarádi mohou informovat zkresleně. Takže od pika nikdo nemůže čekat žádné změněné stavy vědomí. Žádné halucinace, žádná euforie (no možná úplně poprvé ano) a hlavně žádná zvlášť veselá nálada. Na tohle jsou dobré úplně jiné drogy jako v Anglii velmi oblíbená, u nás velmi drahá, extáze. Drsnější než extáze je trip, to už je ale spíš šamanismus a hodí se také více k rituálům. Piko taky neumí nic co umí tráva. Piko je pouze speed, jediné co umí je povzbuzení organismu.

na co si dát pozor
především na piko. Pokud už jste ho měli, pak asi víte, že je dobré mít žvýkačku a současně se hlídat, aby ráno nebolela celá pusa. Pokud nechcete být pro své okolí moc otravní, je dobré si dát pozor na moc keců a občas někoho pustit ke slovu. Je obvzlášť důležité dávat si pozor na záseky, jinak se z jednoho místa nehnete za celou noc. Při tanci je dobré se aspoň trochu kontrolovat a občas si dát krátkou pauzu, aby jste mohli ráno odejít po svých. Druhý den je obvykle pekelný, je to daň za piko. Také se moc nedoporučuje kombinovat další drogy s pikem. Je životně nebezpečné ráno po piku skočit do vany s horkou vodou.

POZNÁMKA:
současně je nutno poznamenat, že v okamžiku, kdy se naučíme tyto zásady dodržovat, už nejsme na piku tak svobodní a hlídáme se, což přesně jsme nechtěli - jsme tam, kde jsme byli před tím a piko je zbytečné.

nebezpečné postřehy

• piko přebije alkohol, nesmí ho být ovšem příliš; vypadá to jako zajímavé vystřízlivění

• piko postaví na nohy i hodně vyhuleného člověka

• na piku se dá vypít neuvěřitelné množství alkoholu – tohle je hodně nebezpečné, nedá se odhadnout míra opilosti

• na piku se dá vyhulit hodně jointů, je to ovšem úplně zbytečné, protože působí vždy jen několik málo minut

• po skončení účinků pervitinu se projeví ostatní zkonzumované drogy především alkohol

• na piku je každý výborný řidič a současně je to velmi nebezpečné, odhad vlastních schopností je mimo

závěr
piko není podle mne špatná droga, jen se s ní musí umět zacházet. Protože umění správně používat piko je těžké a učí se mu několik let, nemohu nikomu pervitin doporučit. Je to cesta trnitá a má dost odboček do špatných směrů. Navíc to za to vůbec nestojí, piko nenabízí tolik, kolik si bere. Je dobré zejména v situacích, kdy je potřeba z těla vymačkat ještě nějakou energii navíc, ale použití pika musí mít opravdu důvod, protože pouhé povzbuzení zajistí dobře i jakýkoli energydrink nebo kafe. Je pravda, že energydrink vyjde někdy dráž než to piko, ale o tom nemá cenu přemýšlet, protože co je lepší pro zdraví je snad jasné. Nejdůležitější je naučit se žít dobře obyčejný život, naučit se radovat z maličkostí a pak k piku není žádný důvod.

 VZHLED

bílá krystalická látka, bílý prášek

 CENA ZA DÁVKU

prodává se za $60 až 70 za gram (100 Kč za dávku 100 mg).

 NÁVYK

droga nemá tělesné abstinenční příznaky (někdy jen slabý pocit nedostatku), dávky se nemusí zvyšovat

vyvolává nebezpečnou psychickou závislost, kdy člověk postupně ztrácí zájem o cokoli jiného kromě drogy a časové úseky mezi jednotlivými dávkami se zkracuj - touha po droze a úžasných pervitinových "jízdách" může přetrvávat i po několik let abstinence a jen obtížně se této touhy zbavuje.

 NEBEZPEČÍ

nejčastější poškození organismu při dlouhodobém užívání:

• poškození srdce

• poškození jater (větší při požívání nečisté drogy)

• oslabení imunitního systému

• poškození zubní skloviny až rozpad zubů

• duševní onemocnění dlouhodobějšího rázu

hlavní rizika:

• vznik toxické psychózy (stíha)

• pocity pronásledování

• úzkost a strach

• deprese

• halucinace

• celkové vyčerpání organismu

toxická psychóza, závažné duševní onemocnění vzniká pozvolna, plíživě. Až po čase příjemného braní si člověk uvědomí, že se něco změnilo - lidé si ho víc všímají, mluví o něm, nakonec i všichni jeho kamarádi z tak soudržné a dobré drogové party se proti němu spikli. Pocity vztahovačnosti jsou častější, hlubší, občas se objevují zrakové i sluchové halucinace. Jedinec začíná ztrácet kontakt s realitou, je úzkostný, brání se, je agresivní nebo se dává na panický útěk před něčím, co se odehrává jen v jeho vlastní mysli. Člověk se často cítí sklesle, nemůže se dobře soustředit, nevěnuje se proto žádné činnosti. Přejde-li akutní toxická psychóza do chronické fáze, ubývá inteligence, převažuje apatie, bezradnost. V průběhu psychózy hrozí nebezpečí sebevraždy.

 MÍCHÁNÍ

není dobré pervitin míchat s ostatními drogami. Lépe řečeno, nemá to moc smysl.

 CHEMIE