Různá duševní onemocnění vyskytující se společně s užíváním drog jsou poměrně častým jevem. Souběh duševní choroby a užívání drog je častý a setkávají se s ním všechna zařízení, která se zabývají péčí o drogově závislé. Z velké části se jedná o onemocnění méně vážná, vyskytují se však i velmi vážná duševní onemocnění typu psychóz.
Duševní poruchy, které se vyskytnou v souvislosti s užíváním drog můžeme rozdělit podle doby vzniku a souvislosti s užíváním drog na:
§ Poruchy, které vznikly před začátkem užívání drog.
Takové poruchy mohou působit jako disposiční faktor, který vede k prohloubení užívání po prvotní zkušenosti s drogou. Droga zde funguje jako určitá forma sebeléčby, která přináší postiženému úlevu od utrpení. Sebeléčba může být častou příčinou užívání legálních i nelegálních drog. Proto je průběh většiny těchto duševních onemocnění mírný, ale často dlouhodobý a nemocný soudí, že se se svou „podivností“ musí vyrovnat sám. Nestěžuje si proto na své potíže lékaři a choroba uniká diagnose. Podobným mechanismem vzniká poměrně častá závislost na legálně předepisovaných lécích – pokud je nevhodně zvolena terapie a nebo pacient jinou léčbu odmítá.
Příkladem závislosti, která vznikne v souvislosti s již existující duševní poruchou může být závislost na anxiolyticích (léky proti strachu a úzkosti) benzodiazepinového typu (Neurol, Xanax, Diazepam, Lexaurin, …). Typicky postiženy bývají dospělé ženy, kterým jejich lékař naordinuje výše zmíněné léky na úzkostnou poruchu. Vzhledem k tomu, že tato léčba obyčejně ve výše zmíněné diagnose přinese úlevu, se postižená nechce za žádnou cenu léků vzdát. Z původně krátkodobého předepisování se stane dlouhodobé. Vzniká závislost. Postižená pak vyžaduje od lékaře trvalé předepisování anxiolytik a to i tehdy, když si uvědomuje škodlivé důsledky užívání.
Dalším příkladem závislosti související s již existujícím duševním onemocněním může být i závislost na látkách s tlumivým – narkotickým účinkem (heroin, sedativa, alkohol, …) u depresivní poruchy. Postižený zjistí, že výše zmíněné látky mu přinášejí krátkodobě výraznou úlevu. V jejich užívání proto pokračuje a postupně se rozvíjí závislost se všemi negativními důsledky. I přes to, že kolotoč užívání drog v konečném důsledku nepřináší postiženým žádné potěšení, může být po dlouhou dobu aktivní užívání drog stavem, který je přijatelnější, než živost s depresivní poruchou.
§ Poruchy, které vznikly přímým působením drogy.
Jedná se o poruchy vzniklé z „toxické příčiny“. Začínají často velmi rychle, jejich průběh bývá dramatický a většinou rychle odeznívají. Nejčastěji se jedná o různé druhy psychotických, depresivních či úzkostných poruch.
§ Většina těchto onemocnění poměrně rychle odeznívá po ukončení užívání drogy.
Příkladem může být toxická psychosa (slangově stíha) vzniklá v souvislosti s užíváním pervitinu. Onemocnění vzniká obyčejně při protrahovaném užívání „v jízdách“, méně často po jednorázové aplikaci větší dávky. Rozvíjí se paranoidně – persekuční stav s halucinacemi (postižený má pocit, že je pronásledován, stahuje se kolem něj neviditelná síť i auta na ulici se domlouvají troubením a blikáním a je mu ukládáno o život). Většinou zůstává dlouho zachovaný náhled (postižený si uvědomuje, že se jedná o duševní poruchu), může se však jednat i o poměrně dramatický stav a náhled být v tomto případě nebude přítomen. Porucha většinou sama zmizí za cca. 10 dní po vysazení pervitinu.
Amfetaminová psychóza
Často se dostavuje už po několika měsíčním pravidelném užívání amfetaminů, ale protože její nástup stejně jako řady dalších duševních onemocnění je pomalý, zůstávají obvykle její počáteční příznaky bez povšimnutí jak závislého tak jeho okolí. Mezi příznaky, které mohou být vyjádřeny u různých jedinců různě silně, patří:
a) Slyšení vlastních myšlenek, vkládání nebo odnímání myšlenek, vysílání myšlenek.
b) Bludy kontrolovanosti, ovlivňování nebo prožitky pasivity, kterém se vztahují k pohybům těla nebo končetin nebo určitým myšlenkám, jednání nebo cítění. Bludné vnímání.(Blud je kvalitativní porucha myšlení charakterizovaná mylným obsahem, nesprávnými úsudky a chorobným přesvědčením (pocitem pravdivé jistoty), které nelze rozumovými nebo praktickými důkazy vyvrátit nebo korigovat)
c) Halucinace hlasů, které komentují chování závislého nebo o něm mezi sebou rozmlouvají.
d) Trvalé bludy, které jsou v dané kultuře nepatřičné a nepřijatelné jako například absurdní náboženská nebo politická identita, nadlidské síly nebo schopnosti (ovlivňovat počasí, spojovat se s mimozemskými civilizacemi a podobně).
e) Katatonní projevy (vzrušenost, strnulá pozice nebo negativismus).
f) "Negativní" příznaky jako výrazná apatie, chudost řeči, oploštění nebo nepřiléhavost emočních reakcí, sociální stažení.
g) Výrazné a nápadné kvalitativní změny v osobním chování jako je ztráta zájmů, bezcílnost, nečinnost, ztráta vztahu k okolí.
Za potvrzení diagnózy se považuje přítomnost alespoň jednoho naprosto jasného příznaku ze skupin a)-d) nebo dvou příznaků ze skupin e)-g) po většinu období jednoho měsíce nebo déle. Takto postižený jedinec je nebezpečný sobě kvůli zvýšenému riziku sebevražedného jednání, ale i svému okolí, protože chybně vnímá realitu a tak i agresivita jeho chování nemusí odpovídat vyvolávajícímu podnětu.
Vznik amfetaminové psychózy u závislého jedince je vždy pouze otázkou času, protože amfetaminy svým chemismem ovlivňují fyziologii mozku. Myslet si za této situace, že "mně se to nestane" je pouhým lhaním si do vlastní kapsy, protože zákonitosti chemie potažmo přírody platí pro každého z nás stejně ať už si to jsme nebo nejsme ochotni připustit.
§ Samozřejmě duševní onemocnění nemusí po ukončení užívání odeznít a může přetrvávat, někdy i dlouhodobě.
Příkladem může být výše zmíněná toxická psychóza, která neodezní po vysazení drogy a přetrvává.
Smutným příkladem jsou poškození vyvolaná organickými rozpouštědly. Při jejich dlouhodobém užívání dochází k vážnému narušení nervového systému (současně s tím i celého organismu) přímým toxickým vlivem látky. Postižení je vratné jen částečně, úbytek rozumových schopností bývá trvalý. Podobné postižení způsobuje také alkohol.
§ Některé poruchy se objevují bezprostředně, nebo velmi brzy po odeznění intoxikace.
Typickým příkladem je „dojezd“ po odeznění intoxikace silným stimulantem (pervitinem) nebo zhoršená náladu uprostřed týdne která se objevuje po víkendovém užití Extáze tzv. low midweek. Obě poruchy obyčejně rychle odezní.
§ Posledním typem poruch vzniklých přímo v souvislosti s užitím drogy jsou poruchy které se poprvé objevují s určitým odstupem (týdny a měsíce) po odeznění intoxikace a někdy se opakovaně vracejí. Většinou se jedná o „flash back“ nebo „psychotické reminiscence“. Jde se o návrat podobného stavu jako při intoxikaci. Porucha se objevuje především po intoxikaci drogami ze skupiny halucinogenů (LSD, psilocybin, zřídka marihuana) méně často po intoxikacích stimulancii (pervitin).
§ Poruchy, které vznikly v souvislosti s užíváním drog a nemají „toxickou příčinu“.
Příkladem může být třeba posttraumatická stresová porucha, která vznikne na základě šokujícího zážitku při užívání drog (přepadení, znásilnění, smrt kamaráda se kterým postižený drogy užíval, …). Postraumatická stresová porucha obyčejně spontánně neodezní a vyžaduje dlouhodobou léčbu.
