KKpervitin

Tlumivé léky a léky na spaní

Tyto léky mívají podobné účinky jako alkohol. Jejich užívání bývá nejčastější u žen středního věku. Zvláště špatnou pověst mají vzhledem ke své jedovatosti barbituráty, proto se od jejich užívání v lékařské praxi ustupuje. Při intoxikaci nastává zpomalená řeč, postižený působí dojmem opilosti aniž je cítit z dechu alkohol, bývají poruchy myšlení, orientace i úsudku, ospalost. Při dlouhodobém užívání se mohou objevit problémy krevního oběhu, zpomalený dech, bolesti hlavy, někdy zkažené zuby. Později nastává trvalá roztřesenost, nechutenství, poruchy výživy, případně i pocity pronásledování. Drogy této třídy vyvolávají duševní i tělesnou závislost. Při vysazení vysokých dávek nastává odvykací syndrom ohrožující na životě (může zahrnovat např. epileptický záchvat). Působí nepříznivě na paměť. Podobně jako u jiných drog riziko poškození plodu, jestliže je žena bere v těhotenství.

Léčba odvykacích syndromů po vysokých dávkách tlumivých léků vyžaduje spolupráci s lékařem. Problémem po vysazení některých léků (např. diazepamu) může být znovuobjevení se příznaků, pro které byly nasazeny. Tyto příznaky mohou ještě zesílit. Detoxifikace je důležitou, někdy i život zachraňující, součástí léčby. Není však sama o sobě postačující. Je třeba hledat lepší způsoby mírnění úzkosti, např. relaxační techniky nebo tělesné cvičení. Vhodná je také podpůrná psychoterapie.

Pervitin, kokain a jiné budivé látky

Pervitin (metamfetamin) má, na rozdíl od kokainu, dlouhý poločas vylučování, účinky pervitinu mohou přetrvávat 8-24 hodin. Droga je u nás relativně dostupná a levnější než kokain. Pervitin a kokain patří k nejnebezpečnějším drogám vůbec, rychle vyvolávají závislost a mohou vést k tělesnému chátrání. Pervitin používali za druhé světové války japonští sebevražední piloti kamikadze. V Japonsku byla také tato droga poprvé syntetizována v roce 1888. Na západ se dostala až v roce 1929. Pervitin se vyráběl a zneužíval u nás už před listopadem 1989, i když v podstatně menším rozsahu. Závislost na příbuzné látce (amfetaminu) byla u nás poprvé popsána v roce 1941. Bezprostřední účinek se může projevit zrychlením a zmatením myšlení, neklidem, zvýšením tepové frekvence, rozšířením zornic, halucinacemi, neklidem, podrážděností, vzrušením, třesem, podezíravostí, úzkostmi, po doznění účinku drogy nastává útlum, spavost a deprese. Časté bývají pocity pronásledování, někdy halucinace a nesmyslné chování. Při dlouhodobém užívání se popisují vyrážky, větší náchylnost k nemocem, bolesti hlavy, poruchy vidění a srdeční poruchy. V souvislost s pervitinem dochází k smrti nejčastěji z následujících důvodů: postižení srdce, selhání krevního oběhu, otok plic, jaterní poškození a selhání ledvin. Jedovatost drogy zvyšují příměsi, které se používají při výrobě a bývají přítomné v konečném produktu (jód, aceton, fosfor, kyselina fosforečná a další). K rizikům drogy patří častější úrazy a agrese vůči druhým. Léčili jsme např. mladého muže, který pod vlivem pervitinu bez důvodu zabil neznámého člověka. Časté jsou pocity pronásledování, poruchy soustředění a paměti po delším užívání. Vzácná nejsou jaterní poškození. Prudký vzestup krevního tlaku po aplikaci drog této skupiny může způsobit mozkovou mrtvici, srdeční infarkt nebo srdeční selhání. Nebezpečnost pervitinu a kokainu ve vztahu k srdci ještě zvyšuje alkohol. Budivé látky mohou poškodit vývoj plodu, jestliže jsou matkou užívány v těhotenství.

V léčbě se uplatňují podobné postupy jako při léčení jiných závislostí: posilování motivace, rodinná terapie, třístupňová obrana a podobné postupy. Často se také používá terapie, rodinná terapie, odpoutávání se od nevhodných známých a vytváření bezpečnější sítě sociálních vztahů. Někdy se doporučuje změna telefonního čísla nebo i změna bydliště.

V USA je časté využívání svépomocných organizací (Anonymní narkomané - Narcotics Anonymous nebo dokonce ještě specializovanější organizace Cocaine Anonymous - Anonymní kokainisté). Výsledky léčby u pacientů nebo klientů, kteří setrvají dostatečně dlouho v léčbě, což není každý, jsou poměrně povzbudivé.

Halucinogeny (LSD, ecstasy, lysohlávky atd.)

LSD se u nás v současnosti říká často říká "tripy", patří sem i řada dalších syntetických drog i drog rostlinného původu. K nejnebezpečnějším patří MDMA (3,4-metylendioxymetamfetamin) také nazývaná "ecstasy" (slangově též "extoška"). Za MDMA se u nás často vydává pervitin.

Jak název napovídá, k příznakům intoxikace u této skupiny drog patří halucinace, bývají rozšířené zornice, zčervenání, rychlejší puls, vyšší krevní tlak a horší sebeovládání. Schopnost rozhodování je oslabená a zhoršuje se i kontakt s realitou. Někdy jsou přítomny abnormálnosti chování. Drogy této třídy mohou vyvolat toxickou psychózu. Někdy je intoxikovaný člověk nebezpečný sobě i druhým, může např. někam spadnout, někoho napadat apod. Tyto psychotické stavy většinou rychle odezní, jen u menšiny postižených přetrvávají i po intoxikaci. Při dlouhodobějším braní roste riziko, mohou přetrvávat halucinace nebo pocity pronásledování, i když nebyla droga požita. Účinek LSD trvá typicky 8-12 hodin, u MDMA (ecstasy) je to 4-6 hodin. Není vzácné kombinování drog této skupiny s jinými návykovými látkami, zejména s tlumivými. Možným důvodem je okolnost, že halucinogeny mohou vyvolávat úzkostné stavy. Někdy se uvádí vyšší riziko nádorů a epileptických záchvatů. Flashback znamená krátkodobý stav jako po požití drogy, i když droga požita nebyla. Flashbacky přicházejí právě po halucinogenech, pervitinu nebo po drogách z konopí, může je vyprovokovat stav únavy nebo stresu. Při flashbacku dochází k poruchám zrakového vnímání, nepříjemným duševním pocitům nebo i k tělesným obtížím. Čím déle člověk abstinuje, tím riziko flashbacků klesá. Jestliže se neobjevil flashback 1-2 roky po poslední dávce, asi žádný další nenastane.

Léčba dlouho trvajících toxických psychóz se příliš neliší od léčení schizofrenie. Akutní subjektivně trýznivé reakce a stavy po intoxikaci reagují většinou na psychoterapii nebo krátkodobé podání léků. Flashbacky vzhledem ke svému krátkému působení zpravidla léčbu nevyžadují, leda by vyvolávaly silnou úzkost. Při léčbě se doporučuje naprostá abstinence od halucinogenů i dalších drog včetně marihuany.

Remcal: "Vy asi nemáte moc v lásce taneční drogy?"

Nemám, protože jsou nebezpečné. Posuďte sám:

Některá rizika MDMA (ecstasy)

• Porušení tepelné regulace, velké ztráty tekutin, šok a někdy i ohrožení života.

• U někoho těžké otravy i po dávkách, které jiní snášejí.

• Křeče.

• Pokusy na zvířatech prokázaly poškození nervových buněk.

• Odbržděnost může být v určitých situacích velmi nebezpečná.

• Zvýšení krevního tlaku a zátěž srdce.

• Zatěžuje játra.

• Po odeznění účinku často deprese. Zvyšují také riziko sebevražedného jednání.

• Zvyšují riziko dopravní nehody

• Existuje tendence kombinovat MDMA drogy s jinými drogami, což je zvlášť nebezpečné.

• Časté je zaměňování nebo míchání MDMA s jinými látkami včetně heroinu a pervitinu.

• Pocity pronásledování a jiné poruchy duševního zdraví, při kterých může člověk nebezpečně nebo nesmyslně jednat.

Těkavé látky

Problémy působené touto skupinou jsou typické pro děti a mladší dospívající. Největším nebezpečím je předávkování. Jen někteří pak přecházejí k dalším návykovým látkám nebo si vytvoří na těchto látkách závislost. Dlouhodobé užívání může vést k poškození mozku. Vede také k poruchám krvetvorby, postižení ledvin, popisují se také jaterní poškození, onemocnění dýchacích cest. Srdce je ohroženo, zejména když před intoxikací přecházela tělesná námaha. Někdy se objevuje vyrážka kolem úst a nosu.

Při intoxikaci jsou z dechu i z oděvu cítit chemikálie. Postižený je obluzený, nepřítomný duchem, působí neduživě, je pobledlý, je mu špatně. Zornice bývají rozšířené, oči zarudlé, pohled nepřítomný. Rozjařenost a poruchy vnímání při otravě přecházejí ve spánek. Méně často obluzení trvá dlouhodoběji. Výslovnost může být nezřetelná, je zhoršená pohybová souhra, intoxikovaný se někdy nesmyslně směje. Největším rizikem je předávkování. K smrti může dojít srdečním selhání, aspirací zvratků, udušením, poškozením jater nebo úrazem pod vlivem drogy.

V léčbě se osvědčila rodinná terapie. Lze využívat i třístupňovou obranu i další postupy. Užitečná bývá pomoc při překonání konkrétních problémů (např. nedostatek dovedností v mezilidských vztazích, poradenství v určité oblasti, nedostatečná nebo nevhodná síť vztahů, životní styl, trávení volného času apod.).

Nebezpečný alkohol

Kdysi jsem navštívil jednu terapeutickou komunitu pro závislé na alkoholu ve Španělsku. Mezi lidmi, kteří se tam léčili, byli dva mladíci, kteří se věkem i vzhledem odlišovali od ostatních. Když jsme se blíže seznámili, ukázalo se, že byli závislí na heroinu. Dokázali s ním sice přestat, ale zaměnili heroin za závislost na alkoholu. Přišlo je to sice levněji, ale po zdravotní stránce si příliš nepomohli, a proto vyhledali další léčení. Tato zkušenost není ojedinělá. Před listopadem 1989 jsme se setkávali s lidmi závislými na pervitinu, kteří přešli ze strachu z policie k závislosti na alkoholu. Po zdravotní stránce na tom nevydělali. Mírné, kontrolované pití bylo vzhledem k jejich závislosti nad jejich síly, pili nekontrolovaně a působili si tak řadu problémů. Velkým problémem jsou také kombinované závislosti na alkoholu a jiné droze. Z tohoto důvodu má smysl uvažovat v této knize i o léčbě problémů s alkoholem. Koho by toto téma zajímalo blíže, ten ať si opatří knihu "Nešpor, K.: Jako překonat problémy s alkoholem" (Sportpropag, Praha, 1999).

Alkohol je samozřejmě nebezpečný nejen v kombinaci s drogami, ale i sám o sobě. Má rizika pro tělesné zdraví i pro psychiku (jaterní onemocnění a další nemoci trávicího ústrojí, alkoholické psychózy, deprese, zhoršuje vysoký krevní tlak i cukrovku, působí nepříznivě na periferní nervový systém atd.). Při léčbě problémů působených alkoholem využíváme většinu postupů, o nichž jsme se už zmiňovali. Zvlášť užitečná bývá rodinná nebo manželská terapie, psychoterapie, terapeutické kluby, Anonymní alkoholici, třístupňová obrana atd.

Abstinence od alkoholu je nejlepší zejména:

• U lidí závislých na drogách. Předejde se tak možnému přechodu jedné závislosti v druhou.

• U závislých na alkoholu, zejména pokud dřívější pokusy o kontrolované pití selhávaly.

• Nemocní s různými chorobami, které alkohol zhoršuje (nemoci jater, epilepsie, onemocnění slinivky břišní atd.).

• U těch, kdo jsou léčeni léky, jež se s alkoholem nesnášejí. Takových léků je asi 100.

• U lidí, kteří řídí automobil (i velmi nízká hladina 0,2 promile alkoholu v krvi zvyšuje riziko dopravní nehody asi 2x) a těch, kdo se věnují jiným rizikovým činnostem.

• U lidí se zhoršeným sebeovládáním a sklony k násilí. Podstatná část násilných trestných činů bývá páchána pod vlivem alkoholu a pod vlivem alkoholu jsou často i jejich oběti.

• U těhotných žen.

• U dětí a dospívajících. U dětí dochází k otravě i po malých dávkách alkoholu a závislost na něm se v dětství a dospívání rozvíjí velmi rychle. Navíc zkušenost s legálními drogami v nízkém věku zvyšuje riziko pozdějších problémů s drogami ilegálními.

Při léčbě závislosti na alkoholu se využívají i některé léky jako je Antabus (disulfiram). O jejich vhodnosti ale musí rozhodnout jedině lékař. U závislých na alkoholu je třeba také léčit jejich tělesná (nejčastěji jaterní) onemocnění. Používají se také další léčebné postupy, jako skupinová terapie, rodinná terapie, terapeutická komunita, terapeutický klub, relaxační techniky a jóga atd.

Zabiják č. 1: tabák

Tabák je právem řazen v mezinárodní klasifikace nemocí mezi drogy. Podle britských odhadů umírá denně v České republice na následky kouření tabáku 63 osob, což je mnohem více než po kterékoliv jiné návykové látce. Tabákový kouř obsahuje řádově 2000 - 4000 látek, z toho je 60-100 zvyšuje riziko nádorů. Tabákový kouř se podílí podstatně i na vzniku srdečních nemocí. Tabák, jak známo, zvyšuje také podstatně riziko cévních mozkových příhod ("mrtvice") a onemocnění tepen. Tabákový kouř je častou příčinou poškození plodu. Oslabuje také imunitní systém. Kouření zhoršuje tělesnou výkonnost a patří k nejčastějším příčinám impotence u mužů středního věku. Z chemických látek v tabákovém kouři je návykovou jediná - nikotin. Spotřeba tabáku v řadě vyspělých zemí klesá, v rozvojových zemích většinou stoupá. Dá se to vysvětlit i tak, že vyspělé země své obyvatelstvo před tabákem do jisté míry chrání (např. zdravotní výchovou, cenovou regulací, různými omezeními). Nebrání však exportu tabákových výrobků do jiných zemí.

Porovnáme-li účinky tabáku a jiných drog, je jasné, že zdravotní škody, které tabák působí, přicházejí většinou mnohem později. Překonat závislost na tabáku nebývá snadné, ale jde to.

Jak přestat kouřit

Když přestanete kouřit, prospějete tím zdraví i peněžence. Nekouření navíc usnadňuje abstinenci od jiných drog a je v řadě západních zemích moderní.

Motivační nácvik: Uvědomte si co nejvíce výhod nekouření, např. úspory za příštích 10 let, lepší výkonnost a potence (muži), lepší pleť (důležité pro ženy) a mnoho dalších. Hodně lidí přestalo kouřit v souvislosti s nějakou nemocí způsobenou tabákem, kterou prodělali oni nebo někdo z jejich okolí (např. nádor nebo infarkt). Samozřejmě je lepší si takovou zkušenost ušetřit.

Rozpoznání nebezpečných situací a vyhýbání se jim: Která místa a situace jsou nebezpečné? Vyhýbání se nebezpečným místům a situacím jako jsou kuřácký oddíl vlaku nebo zakouřená hospoda usnadní překonání návyku. Zejména jestliže se kouření spojovalo s pitím alkoholu nebo černé kávy, uděláte dobře, když se alespoň v prvním období vyhnete i jim.

Prostě přestat: Určité procento lidí dokáže přestat kouřit okamžitě i bez léčby nebo pomoci druhých. Stanovte si datum, nejlépe první víkendový den, nebo den, kdy vás nečeká nějaký velký stres. Toto datum předem oznamte lidem ve svém okolí. V onen pro vaše plíce velký den vyházejte veškeré cigarety a zapalovače. Popelníky můžete použít jako misky pod květináče, k ničemu jinému je už potřebovat nebudete. Je to lepší nežli postupně snižovat počet vykouřených cigaret. Při kouření nejde totiž jen o množství cigaret, ale i o techniku kouření, která může nižší počet vykouřených cigaret vyrovnat.

Teskně nevzpomínat a rozpoznávat nebezpečné myšlenky. Nepřipomínejte si zbytečně kouření. Včas přestat znamená vyhnout se následkům, které nejsou vůbec příjemné. Rozpoznávejte i jiné nebezpečné myšlenky, které by mohly vést k recidivě (testování se, iluze o účincích cigaret v krizi, pochybnosti). Tyto nebezpečné myšlenky nechte odejít nebo je podrobte kritice, v žádném případě se s nimi neztotožňujte.

Svědek, divák, pozorovatel: V období krize pasivně pozorujte myšlenky, pocity a fantazie. Nemusíte na ně reagovat, většinou stačí nechat je odejít. Tento postup připomíná cvičení vnitřního ticha (antar mouna) z jógy.

Chuť na cigaretu pomáhá překonat např. rozptýlení něčím, co nejde s kouřením dohromady (např. sprcha, zpěv nebo obojí), promluvit si o tom s člověkem, který vás podpoří, cvičení, procházka, tělesná práce, připomínání si výhod nekouření nebo vybavení si nepříjemných důsledků kouření, odměňování se (z ušetřených peněz za cigarety si můžete koupit něco pro radost).

Švédská metoda odvykání kouření: Kdykoliv dostanete chuť na cigaretu, proveďte několik hlubokých nádechů a výdechů. Hluboké dýchání pomáhá člověku se přeladit.

Tvořivě zvládat situace, kdy člověk dříve kouřil: Tyto situace se dají zvládat jinak a bezpečněji, o některých způsobech, jak konkrétně je zvládat, jsme se už zmiňovali (např. relaxace nebo sociální dovednosti). Na další přijdete jistě sami.

Relaxace, jóga: Jsou užitečné zvláště tam, kde kouření souvisí se nadměrným nebo příliš dlouho trvajícím stresem.

Autosugestivní formule, sankalpa, předsevzetí: Stav klidu navozený relaxační technikou (pokud ji umíte) i dobu před usnutím nebo po probuzení ze spánku můžete využít k autosugestivnímu sebeovlivnění. K osvědčeným formulím patří: "Cigarety jsou mi lhostejné" nebo "Žiji zdravě." Taková autosugesce je ve stavu klidu a uvolnění účinnější.

Nejsnazší je nekouřit vůbec: Bývalý kuřák, který by si chtěl zakouřit "jenom trošku" by velmi snadno mohl snadno probudit spícího hada závislosti. Shledal by pak, že vzdor svým předsevzetím kouří stejně jako dříve. Nekouřit vůbec je nesrovnatelně snazší, než kouřit malý počet cigaret.

Zvládnutí recidivy: Kdybyste přestali kouřit a znovu začali, nedejte se odradit. Začněte s nekouřením znovu, každý den bez cigarety je pro vaše zdraví přínosem. Je to jako byste poslali své plíce na rekreaci na Kanárské ostrovy nebo do Tater.

Utvrzovat se: Uvědomujte si výhody toho, že jste přestali kouřit a utvrzujte se v tom. Ptejte se průdušek a plic, jak se jim to líbí. Co na to vaše srdce? Viďte, že už se tak nezadýcháváte? Kolik jste ušetřili? Že je to dobré nemít žluté prsty a zuby?

Vhodná životospráva: Více se pohybujte, sportujte, věnujte se fyzické práci, krátce si zacvičte i během dne. Jednak se tak přeladíte a kromě toho si tak lépe udržíte váhu. Jezte více zeleniny, ovoce, celozrnných výrobků, naopak omezte tučná a sladká jídla.

Pro ty, kdo nechtějí přestat kouřit najednou

"Metoda vědomého kouření": Kuřák kouří vědomě. Při každém tahu vnímá všemi smysly co cítí, svou mysl nutí zabývat se kouřením celou dobu, co ho provozuje. Cigarety jsou drahé, kouřit jen tak, by bylo mrhání peněz. Principem této metody je zásada "Když kouřím, tak kouřím". Vnímejte zajímavé složky tabákového kouře jako kysličník uhelnatý (je to jako když kouří kamna), formaldehyd (páchne po mravencích), dehet (jako když asfaltují silnici), kyanovodík (hořké mandle) a jiné pochutiny. Je z čeho vybírat, tabákový kouř obsahuje asi 4000 chemikálií, asi 100 z nich zvyšuje riziko rakoviny.

Sebemonitorování: Jestliže nechcete přestat najednou, zapisujte pečlivě u každé cigarety v kolik hodin a v jaké situaci jste ji vykouřili, případně i v jakém jste při tom byli rozpoložení. Pomocí sebemonitorování se dá značně snížit počet vykouřených cigaret a člověk si sám sebe lépe uvědomuje. Dokáže tak také předem rozpoznat nebezpečné situace a připravit se na ně.

Rozbíjení kuřáckých stereotypů: Vyžaduje smysl pro humor. Nekuřte bezmyšlenkovitě mechanicky. Krabičku cigaret můžete např. oblepit náplastí. Kdybyste chtěli kouřit, nejdříve odmotáte náplast. Po vykouření jedné cigarety zase krabičku zamotáte, ale tentokrát jinak, aby bylo příští rozmotávání zajímavější. Nebo dejte krabičku cigaret na nejvzdálenější místo v domě. (Bydlíte v patře? Krabičku umístíte do sklepa.). Kdyby přišla chuť na cigaretu, zajdete dolů pro krabičku a po vykouření ji vrátíte zase zpátky. Tuto proceduru opakujte dokud vám stačí síly. Varianta je zvláště vhodná pro osoby, které se obávají ztloustnutí.

Kuřácké stereotypy pomáhá překonat i to, že budete kouřit způsobem nejméně příjemným, např. nejohavnější značku cigaret, sám, nikdy po jídle apod.

Rychlé kouření: Drsná metoda pro lidi se zdravým srdcem. Hluboce vdechujte kouř v rytmu po šesti vteřinách bez přestávky. Po vykouření jedné cigarety hned zapalte další a tak pokračujte, dokud vám nezačne být špatně. U této metody se uvádí poměrně značná účinnost.

Možná, že někomu připadá, že některý z uvedených postupů může kouření pořádně znepříjemnit. To je sice pravda, ale nemoci vyvolané tabákem by kouření znepříjemnily ještě více.

Postupy k odvykání kouření vyžadují spolupráci s odborníky

Na různých místech pracují poradny pro odvykání kouření. Přehled o poradnách pro odvykání kouření mají v Drogovém informačním centru Státního zdravotního ústavu v Praze (tel. 6708 2328).

Léky: Existují i některé léky na odvykání kouření. Při jejich používání bývá vhodné se poradit s lékařem. Nejčastěji se používají nikotinové žvýkačky nebo náplasti. Taková léčba má smysl u kuřáků, kteří si vytvořili tělesnou závislost na nikotinu. Žvýkačka nebo náplast s nikotinem pomohou tělesnou závislost překonat. Žvýkačku je třeba žvýkat pomalu (např. jednou žvýknutí za půl minuty), aby se netvořily sliny, protože nikotin se vstřebává v dutině ústní, ne v žaludku. Léčba nikotinovými žvýkačkami trvá řadu měsíců, denní dávky (zhruba 8-10, maximálně 15 žvýkaček) se po stabilizaci stavu velmi postupně snižují. Pro případ krize je dobré mít žvýkačku u sebe a to i v případě, že někdo používá nikotinovou náplast. Nikotinové náplasti a žvýkačky se používají místo cigaret. Kdyby je někdo užíval a pokračoval v kouření, nijak by si nepomohl. Nikotinové žvýkačky by mohly být nebezpečné u těhotných, lidí s vážnou srdeční nemocí nebo s vředovou chorobou žaludku a dvanáctníku. Jenže kouřit cigarety by však právě pro tyto lidi bylo daleko nebezpečnější. V USA se používá také clonidin (Catapresan), což je lék používaný při léčbě vysokého krevního tlaku a při léčení odvykacích potíží po opiátech.

Akupunktura: K odvykání kouření může být užitečná i akupunktura, nejčastěji na ušním boltci. Drobnou jehlu lze v boltci ponechat přelepenou náplastí i více dní. Akupunktura nezabrání kouřit, ale může snížit touhu po cigaretách.

Skupinová terapie umožňuje sdílet mezi členy skupiny zkušenosti s překonáváním závislosti na tabáku a vzájemnou podporu členů.

Kombinovaní více popsaných léčebných postupů je možné a vhodné. Zvyšuje se tak účinnost léčby.